Cestopis: Narozeniny na trinidadském karnevale

Karnevalu v karibském státě Trinidad a Tobago se přezdívá nejvelkolepější show na Zemi. Však také Trinidaďané sami říkají, že když se zrovna karnevalu neúčastní, tak se na něj připravují. Když mi kamarádka Joy, jejíž rodina pochází z Karibiku, nabídla, abych se k ní přidala některé tetičky a strýčky v době karnevalu navštívit, neváhala jsem ani minutu. Ten rok se navíc karneval překrýval s mými narozeninami. Co víc bych si na oslavu mohla přát?
Historie karnevalu v Trinidadu a Tobago
Historie karnevalu sahá do osmnáctého století, kdy začali francouzští usedlíci vyplňovat čas mezi Vánocemi a Velikonocemi menšími oslavami, bály a kostýmními průvody v ulicích. Jednotlivé menšiny žijící na ostrovech postupně přidávaly španělské, anglické, indické a africké prvky a festival vygradoval do obřích oslav, které si nikdo nenechá ujít.
Foto: Celé skupiny lidí v průvodech oblékají stejně laděné kostýmy.
Dnešní karneval
Lidé si chtějí ještě naposledy užít dobrého jídla, pití a tance před tím, než nastoupí velikonoční půst. Každoročně se slaví v pondělí a v úterý před Popeleční středou. Na rozdíl od ostatních slavných karnevalů je ten trinidadský unikátní v tom, že se ho může jako vystupující zúčastnit každý. Stačí si vybrat oblíbenou část programu nebo hudebního vystoupení a připojit se. Málokdo v dobách oslav pracuje, slaví se totiž doslova ve dne v noci.
J’ouvert (otvírák)
Karneval začíná v pondělí ve čtyři hodiny ráno průvodem nazvaným J’ouvert (otvírák). Během něj se karnevaloví požitkáři protančí ulicemi a v bujarém veselí na sebe házejí prachové i tekuté barvy nebo bláto. Oslavuje se až do východu slunce.
Nenechte se ovšem zmýlit, že by si někdo nastavoval budík. Lidé spánkem zbytečně čas neztrácejí. Scházejí se už v neděli večer u přátel doma nebo rovnou čekají na ulicích, popíjejí, povídají si a těší se na událost roku. To byl i náš případ, odjely jsme ke kamarádčině sestřenici, kde jsme společně s její rodinou očekávaly začátek karnevalu.
Foto: Nedělní podvečer. Čekání na začátek karnevalu.
Foto: Ani my s Joy jsme se nemohly dočkat.
Pak už jsme konečně vyrazili do ulic, kde už nedočkavě čekaly desetitisíce lidí, aby se zapojily do otvíracího průvodu. V teplých karibských nocích si není potřeba dělat starosti s oblečením na zahřátí, ale je nutné si dopředu opatřit dostatek barevné munice. A nezapomenout vodu, pokrývku hlavy a našinec ze severní polokoule ještě opalovací krém. Jakmile se po východu sluníčko vyhoupne na oblohu, začne okamžitě nepříjemně pálit. Tančící masa je tak rozlehlá, že se z davu nedá jen tak vystoupit. Na to by měli případně pamatovat jedinci, kterým delší davové šílenství nevyhovuje.
Playing Mas (karnevalové pondělí a úterý)
Foto: Kostýmům vévodí péřové doplňky.
Zbytek pondělí, celé úterý a samozřejmě noc z pondělí na úterý pak vyplňují nekonečné průvody v překrásných a někdy i odvážných kostýmech. Kostýmní průvody se nazývají Mas. Nechybí barvy, peří, čelenky, odhalená kůže a rozverná nálada. Masky a kostýmy si lidé připravují velmi dlouho, někteří si je i sami vyrábí. Berou je na sebe opakovaně a střeží si je jako oko v hlavě.
Foto: Další skupina čeká, až na ni dojde řada na přehlídce kostýmů.
Foto: Čím víc barev, tím lépe.
Foto: Při sledování přehlídek je žádoucí chránit se před ostrým sluncem.
To už se k nám připojil uncle Michael, kamarádčin strýc, u kterého jsme byly ubytované a který si nás po zbytek karnevalu vzal na starost. Každého zdravil, až jsme měly pocit, že se s každým na ostrově zná. Svojí nové roli průvodce dostál na výbornou, nezmeškaly jsme žádný důležitý bod programu, a ještě nám stihl ukázat město.
Foto: Joy a uncle Michael.
Calypso, Soca a plechové bubny
Co by to bylo za karneval, kdyby se nenesl v rytmu karibské hudby. Dříve mu dominoval hudební styl Calypso, který vznikl přímo na Trinidadu na počátku devatenáctého století a byl založený na rytmických hudebních prvcích západní Afriky. Do Karibiku ho přivezli otroci francouzských majitelů plantáží.
Foto: Příjemné karibské klima přeje odvážnějším kostýmům.
Od osmdesátých let minulého století je slyšet spíše Soca, hudební styl, který přišel z anglofonních karibských zemí. Kombinuje původní karibskou a elektronickou hudbu.
Foto: Twerking se stal oblíbenou kratochvílí karnevalových tanečníků.
Ulicemi pomalu projíždí náklaďáky vezoucí na korbách obrovské sound systemy. Obsluhují je DJové tak, aby bylo hudbu slyšet doslova všude. Přímo na korbách s nimi jedou tanečníci a tanečnice oděné do kostýmů ozdobených peřím a blyštivými kamínky. Další tisíce tanečníků je následují.
Foto: Joy se sestřenicí.
Foto: Průvod neuteče, na pózování se vždycky najde čas. V pozadí sound system naložený na náklaďák.
Foto: Ne všechny kostýmy odhalují vše.
Je však možné zaslechnout i zvuk plechových bubnů, hudebního nástroje pocházejícího z dob otrokářství přímo z Trinidadu a Tobaga. Bubnové orchestry taktéž naložené na vozy projíždí ulicemi a za nimi tančí příznivci tohoto hudebního stylu.
Foto: Projíždějící bubnový orchestr.
Rice&Peas
Doma nám uncle Michael uvařil Rice&Peas, výtečnou karibskou specialitu, pod kterou se skrývá rýže vařená v kokosovém mléce posléze smažená na pánvi s červenými fazolemi, dochucená kořením a bylinkami. Po nepřetržitém slavení nám výživné jídlo přišlo vhod. Angličtináři správně tuší nějakou zradu. Pea znamená v překladu hrášek, nicméně v některých částech Karibiku se tak říká právě červeným fazolím.
Velikonoce na Barbadosu
V úterý v noci se jako mávnutím kouzelného proutku vše zklidnilo. Většina obyvatel Trinidadu a Tobago se hlásí ke křesťanství, a tudíž se začalo s velikonočními náboženskými obřady. Na Popeleční středu jsme se ještě zúčastnily mše a poté se už přesunuly na Barbados za dalšími příbuznými, kde se nás pro změnu ujala teta, Auntie Viola.
Foto: Na Barbadosu by byl hřích nejít na pláž.
Foto: Východní pobřeží Barbadosu je divoké a láká milovníky surfování.
Foto: Západní pobřeží Barbadosu nabízí pláže jako z katalogu a láká milovníky lenošení na pláži.
Foto: Východní pobřeží těsně před západem slunce.
Foto: Na dvorku u auntie Violy.
Článek vyšel 10/4/2023 na Lonelyplanet.cz